Historie
Dům č.p. 137 patří mezi nejstarší domy na Mělníku a nachází se v ulici Palackého, která vyúsťuje na Náměstí Míru a je součástí historické části města. V historii města je zmíněno, že se na Mělníku v roce 1911 konala první slavnost vinobraní. Vinařství začalo vzkvétat a v roce 1920 tvořila výměra vinic na Mělníku 130 ha a jednalo se o jednu třetinu celkové výměry vinohradnictví v Čechách. V Tentýž rok koupil pan Mořic Uher od známého vinaře Jana Šimonka dům č. p. 123, dnešní dům Vína i se sklepy a zahájil tak velmi úspěšnou vinařskou činnost i přesto, že největším konkurentem ve výrobě vína mu bylo Lobkowiczké vinařství. Dům prošel rekonstrukcí a byla přistavena část vystupující do ulice. Majitel zde kladl velký důraz na sklepy a výrobní část, obytné prostory domu nebyly pro něj tolik podstatné. V roce 1922 se slavnosti vinobraní účastnil i prezident republiky T. G. Masaryk, který dokonce navštívil sklepy v domě Mořice Uhra.
Rok 1948 se stal zlomovým. Dům připadl do majetku státu a byl převeden do vlastnictví Českých vinařských závodů. Ty zde vybudovaly moderní výrobnu vína a otevřeli denní vinárnu. České vinařské závody se mohly pyšnit největší výrobou vína v Čechách. Jejich působnost zde však skončila na přelomu 80. a 90. let, protože objekt připadl v restituci zpět původním majitelům. Jimi se stali čtyři potomci Mořice Uhra. Ti však o dům neměli zájem a ten téměř deset let chátral a dělal ostudu historické části města. Nakonec se společně rozhodli, že jediným řešením je prodej.
V roce 1999 koupil dům nový majitel. Nemovitost převzal přímo v žalostném stavu. V přízemí se nacházely pozůstatky vinárny, v prvním nadzemním podlaží polorozbořený byt se zimní zahradou. Dvůr byl plný zkorodovaných tanků, lisů a potrubí na víno. Ve dvoupodlažních sklepích byly umístěny původní dřevěné sudy se zbytky zkaženého vína. Zajímavostí je, že v nejhlubším sklepě se zachovaly pozůstatky bazénu, který zde byl vybudován někdy v době před druhou světovou válkou pro potřebu mělnických veslařů, kteří zde trénovali. Novému majiteli dalo nejvíce práce celkové vyklizení a vyčištění objektu, kdy se staré výrobní zařízení muselo rozřezat a odvézt. Poté přišla na řadu celková rekonstrukce a oprava. Bohužel z ekonomických a technických důvodů nešlo obnovit původní výrobu vína. Majitel zde chtěl alespoň nějakým způsobem zachovat odkaz vinařství, a tak zde otevřel vinotéku.
V současnosti je zde provozována nejen vinotéka, ale i stylová restaurace, která se nachází v historických prostorách sklepů...
